|
Historie MUMIA / MUMIJA První zmínky o léčení pomocí MUMIA jsou starší než tři tisíce let. MUMIO znali v Babylóně, Persii, starobylém Egyptě, Afghánistánu, Mongolsku, Číně, ve Střední Asii, na Sibiři, v Řecku i v Římě. Jeho použití při léčení nemocí bylo a dodnes je opředeno mnoha tajemstvími. MUMIO /MUMIJO/ je slovo řeckého původu, v překladu značí "uchovávající tělo". Arabsky se nazývá chafiz-al-adžsod, barmsky kao-tui, mongolsky chadny-chajl-mal, tibetský barak šun. Je historicky doloženo, že MUMIA se užívalo při mumifikování těl faraónů za vlády krále Džósera, jako farmakum bylo používáno starými Sumery a Akady, píše se o něm v indických posvátných knihách - védách, v lékařském spise Sušruta-Samhita, Čcaraka-samita. Lékař starověké Číny Čchiou se o něm zmiňuje v Knize o obtížných problémech. V dávných časech bylo MUMIO v Tibetu nazváno "králem léčiv". Vědomosti o použití MUMIA při léčbě nemocí se uchovávaly v tajnosti, předávaly se jen ústním podáním z otce na syna v nejpřednějších rodinách lékařů. V středověku pak poznatky o MUMIU soustřeďovaly do rukou církevních řádů. Jen nejvýznamnější představitelé lékařské vědy (Avicena,Paracelsus, Agricola, Quiricus, Servet, Helmunt Stahl) znali léčivé účinky MUMIA. V první polovině osmnáctého století byly ve velkém devadesátisvazkovém díle vydaném v Číně shrnuty dosavadní poznatky o léčení touto přírodní substancí. V centru pozornosti a vědeckého výzkumu se ocitlo MUMIO v padesátých letech našeho století v řadě vyspělých zemí. Ve výzkumu jeho léčebných vlastností nejvíce pokročila Čína, Spojené státy americké, Indie, bývalý Sovětský svaz a Irán. Složení MUMIA a jeho vlastnosti MUMIO /MUMIJO/ je přírodní směs organických i anorganických látek. Anorganická část obsahuje více než 50 životně důležitých prvků, mezi nimi je 10 různých oxidů kovů. Organickou část tvoři kolem 30 makro i mikrokomponentů, 6 aminokyselin, řada vitamínů, éterické oleje a další biologicky aktivní látky. Vyjádřeno procenty obsahuje MUMIO /MUMIJO/ kolem 15 procent vody, 18 procent nerostných látek, 14 procent látek bílkovinné povahy, 4 procenta tuků, 4 procenta steroidů. Zbytek pak připadá na bezdusíkaté organické látky. MUMIO je plastické, taje při 80°C. Očištěné od příměsí, MUMIO je hmota tmavě hnědé barvy s lesklým povrchem, má charakteristickou aromatickou vůni a hořkou chuť Jeho složení je nestálé, neboť při svém vzniku přibírá všechny dostupné prvky podle místa výskytu. Pak podle převládajících prvků hovoříme o MUMIU zlatém, černém, měděném a podobně. Místo výskytu MUMIA MUMIO či skalní balzám vyvěrá v jeskyních a skalních průrvách, v těžce dostupných terénech hor Ťan-Šan v podobě krápníků či náletů. Nebo je uloženo ve skalních dutinách ve formě malých stalaktitů svým tvarem připomíná slzy (kapky)
|
| Respirační a plicní potíže | Potíže ledvin a močového ústrojí | Potíže trávícího ústrojí | Potíže pohlavního ústrojí | Potíže jaterní, žlučových cest a slinivky | Potíže pohybové a kostní | Potíže žláz s vnitřní sekrecí a přeměny látek | Potíže ušní, nosní, krční a ústní dutiny | Ostatní potíže | © 2005 Dragon Power. Všechna práva vyhrazena. |